|
|
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Polášková, Nikola ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Antrakologie a NMR spektroskopie v paleoekologickém výzkumu černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o černém uhlíku, o jeho charakteristických vlastnostech a jeho výskytu v černozemních půdách. Zejména se ale věnuje metodám, kterými lze přítomnost černého uhlíku v půdách studovat. Výskyt černého uhlíku a celkové složení půdní organické hmoty tří českých černozemí (Zeměchy, Tursko, Syrovice) je zkoumáno pomocí 13 C NMR spektroskopie. Antrakologickou analýzou uhlíků z fosilních černozemí sprašové rokle u Zeměch je naopak řešen vývoj černozemí a vegetace v průběhu kvartéru ve střední Evropě. Antrakologickou analýzou byly v půdách sprašové rokle u Zeměch identifikovány jehličnaté dřeviny rodu Pinus sp., Pinus cf. cembra, Larix/Picea, Juniperus a Vaccicium, tedy dřeviny odolné vůči suchu a chladu. Identifikované dřeviny naznačují, že krajina v okolí Zeměch měla zřejmě podobu tajgy parkového charakteru. Půdní organickou hmotu fosilní černozemě ze sprašové rokle u Zeměch tvoří podle 13 C NMR spektroskopie zejména struktury alkylového a O-alkylového uhlíku, výrazněji se projevuje také aromatický uhlík. U současných černozemí z Turska a Syrovic má nejvýznamnější zastoupení O-alkylový uhlík. Nejmenší podíl má u obou černozemí aromatický uhlík, zastoupení aromatického uhlíku je u turské černozemě nejnižší ze všech analyzovaných půd. 13 C NMR spektroskopie odhalila u všech černozemí...
|
|
|
Vliv biouhlu na fyzikálně-chemické charakteristiky půdy
Polášková, Nikola ; Sedláček, Petr (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na posouzení vlivu biouhlu na vybrané fyzikálně-chemické charakteristiky půdy (měrná hmotnost, objemová hmotnost redukovaná, pórovitost, retenční a maximální vodní kapacita, obsah oxidovatelného uhlíku, obsah celkového dusíku, obsah fosforu, draslíku a hořčíku). Mezi zkoumané půdní typy byly vybrány následující: kambizem modální, fluvizem/černice glejová, černozem arenická a regozem písčitá. K analýze byly použity dva typy biouhlu – NovoTerra a Sonnenerde. Vzorky byly vysušeny do konstantní hmotnosti a následně upraveny na jemnozem I, resp. jemnozem II. Obsah oxidovatelného uhlíku byl stanoven oxidací chromsírovou směsí (Walkley-Blackova metoda), obsah celkového dusíku kjeldahlizací a obsah prvků P, K a Mg pomocí extrakce dle Mehlicha 3 a následnou analýzou na ICP-OES spektrometru. Výsledky ukazují, že biouhel má vliv na vlastnosti půdy. Závisí však na použitém biouhlu a typu půdy, do které biouhel aplikujeme. Práce může sloužit k objasnění komplexní problematiky, co se týče půd v ČR, nebo také zemědělcům, kteří uvažují o použití biouhlu jako půdního aditiva se záměrem zvýšit produktivitu a úrodnost půdy.
|
|
|
Steppe or woodland? Ecological Conditions of Formation and Evolution of Chernozems in Central Europe
Vysloužilová, Barbora ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kalvoda, Jan (oponent) ; Havlicek, Elena (oponent)
Černozemě se staly díky Dokučajevově dizertaci z roku 1883 významné pro počátky vědy o půdě. Geneze černozemí ve Střední Evropě se dodnes těší velkému zájmu pedologů, botaniků a paleoenvironmentalistů. Zatímco ve Východní Evropě byly popsány jako zonální půdy, které jsou typické pro kontinentální stepi, existují ve Střední Evropě oblasti, jež jsou svými klimatickými vlastnostmi predestinovány pro přítomnost lesních porostů. Předkládaná dizertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o vzniku černozemí tím, že pojednává o environmentálních podmínkách, které byly určující při formování černozemních půd ve Střední Evropě. Černozemě se obvykle vyvíjely na spraši, jsou charakteristické svým mocným povrchovým organickým horizontem, který přímo přechází do horizontu vápenatého. Organický materiál prošel díky meziročním klimatickým rozdílům pomalou polymerizací. Ve Střední Evropě jsou ale klimatické vlastnosti černozemních oblastí odlišné. Zdejší černozemě se patrně formovaly v klimatických podmínkách, které převládaly v pozdní době ledové a raném holocénu. Klimatické nuance sice mohou na regionální úrovni přispět k osvětlení rozdílů v distribuci "suchých" černozemí a "spíše vlhkých" hnědozemí, ale rozhodně neřeší problematiku na lokální úrovni, kde při stejných klimatických podmínkách existují ostré...
|
|
|
Antrakologie a NMR spektroskopie v paleoekologickém výzkumu černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o černém uhlíku, o jeho charakteristických vlastnostech a jeho výskytu v černozemních půdách. Zejména se ale věnuje metodám, kterými lze přítomnost černého uhlíku v půdách studovat. Výskyt černého uhlíku a celkové složení půdní organické hmoty tří českých černozemí (Zeměchy, Tursko, Syrovice) je zkoumáno pomocí 13 C NMR spektroskopie. Antrakologickou analýzou uhlíků z fosilních černozemí sprašové rokle u Zeměch je naopak řešen vývoj černozemí a vegetace v průběhu kvartéru ve střední Evropě. Antrakologickou analýzou byly v půdách sprašové rokle u Zeměch identifikovány jehličnaté dřeviny rodu Pinus sp., Pinus cf. cembra, Larix/Picea, Juniperus a Vaccicium, tedy dřeviny odolné vůči suchu a chladu. Identifikované dřeviny naznačují, že krajina v okolí Zeměch měla zřejmě podobu tajgy parkového charakteru. Půdní organickou hmotu fosilní černozemě ze sprašové rokle u Zeměch tvoří podle 13 C NMR spektroskopie zejména struktury alkylového a O-alkylového uhlíku, výrazněji se projevuje také aromatický uhlík. U současných černozemí z Turska a Syrovic má nejvýznamnější zastoupení O-alkylový uhlík. Nejmenší podíl má u obou černozemí aromatický uhlík, zastoupení aromatického uhlíku je u turské černozemě nejnižší ze všech analyzovaných půd. 13 C NMR spektroskopie odhalila u všech černozemí...
|
|
|
Posouzení obsahu a kvality humusu u rozdílných technologií zpracování půdy
SVOBODOVÁ, Olga
Quantitative and qualitative Soil Organic Matter (SOM) properties were observed in the soil samples of a medium-term field experiment (Cambisol ? Studena, Czech Republic) and an exact field experi?ment (Chernozem ? Gross Enzersdorf, Austria) in the year 2005 considering different soil tillage systems (conventional and minimum tillage). Except the standard parameters, soil organic matter content and quality in particulate water stable aggregates size fractions was additional determinated for Cambisol. Cambisol showed more favourable values of both quantitative and qualitative SOM parameters in minimum tillage system compared to those in conventional tillage system. SOM quality in the water stable aggregates fractions was better in minimum tillage compared to conventional tillage. Cambisol also showed that SOM in aggregates fractions is much more quality compared to SOM in the original soil samples. Chernozem showed higher values of both quantitative and qualitative SOM parameters in conventional tillage compared to those in minimum tillage but the differences are not high. It can be said that Chernozem organic matter reaction to tillage technology changes is slower and of minor rate in comparison with that of Cambisol organic matter. The results of quantitative and qualitative parameters do not conform to the generally recognised values for the Chernozem soil type.
|
host ::
RSS.